Vážení čtenáři,
při psaní těchto řádků stále počítáme s mým kolegou náměstkem Přemkem Mužíkem finanční škody, které městu Kladnu způsobil vládní konsolidační balíček. Zatím jsme se pro tento rok na příjmech dopočítali ztráty kolem 300 milionů korun. Původně jsem chtěl psát o všech investicích, které připravujeme a kam se v letošním roce naše město posune, namísto toho upravujeme rozpočet. Rozvoj města ale určitě nezastavíme a věřím, že v příštím vydání Kamelotu vám představíme mnoho zajímavých projektů. Nyní denně řešíme, na co budeme a nebudeme mít.
Zdražování pod taktovkou vlády téměř všeho, včetně elektřiny a energií, se bohužel nepřímo muselo promítnout i do cen vodného a stočného. Někteří lidé jsou toho názoru, že jsme vodu hrozivě zdražili. V první řadě bych rád podotknul, že byť je město největším akcionářem ve společnosti Vodárny Kladno – Mělník a.s. a jsem předsedou představenstva, tak neumím přehlasovat celé představenstvo. Zároveň je ale nutné pochopit, že pokud chceme, aby tekla kvalitní voda, bez zásadní obnovy infrastruktury v podobě nových převaděčů nebo čistíren odpadních vod to jednoduše není možné. Bez kvalitní infrastruktury se město nemůže dál rozvíjet. Vodárny pečují o vodárenskou a kanalizační síť, zabezpečují čištění odpadních vod, ochraňují zdroje pitné vody... Zdražení doopravdy vedlo k tomu, že máme nejvyšší cenu za kubík, už se ale zapomíná na existenci akcionářské dohody, která po dobu dalších minimálně dvou let zaručuje fixaci ceny. Teprve po uplynutí dvou až tří let se budeme znovu bavit o tom, jak cenovou hladinu vodného a stočného měnit. I při současné ceně je navíc voda dotovanou komoditou, jejíž opravdová výše činí 230 až 240 korun za kubík. Platit budeme 175 korun.
Známe přesně počet obyvatel a celkovou spotřebu vody. Částka 175 korun znamená v realitě pro každou osobu přibližně devadesáti až stokorunové navýšení v rodinném rozpočtu za měsíc. Když vše převedu na jiné komodity, v té samé cenové relaci mluvíme ani ne o třech litrech benzínu nebo o třech pivech v restauraci. Pro vodárny to ovšem znamená zajištění zcela nezbytné rekonstrukce infrastruktury a zabezpečení dodávek vody. Byť tedy někdo píše o ohromném zdražování, s porovnáním nárůstu cen energií jako je plyn, elektřina nebo dokonce nynějších výdajích za potraviny, jedná se o mnohonásobně menší výdaj. V minulosti jsem byl schopný vyjednat poloviční cenu vodného a stočného, než bylo navrhováno, avšak i při polovičním snižování bychom se velice brzy dostali na úplnou cenu 235 korun za kubík. Využitím akcionářské dohody naopak udržíme poplatek 175 korun déle. Rozumím kritice, protože nikomu z nás se nelíbí zdražování, skutečnost je ale opravdu mnohem méně černá, než se někteří snaží malovat.
Přistupovat na „trochu špatná“ řešení nehodláme
Musím se pozastavit u hromadné dopravy. I nadále si kladenští Piráti a STAN myslí, že jsou dopravními odborníky a zároveň těmi nejlepšími právníky, byť to zatím na jednáních zastupitelstva úspěšně skrývají. Rozhodli se, že mezi Statutárním městem Kladnem a Středočeským krajem je potřeba najít kompromis a dohodnout se na takzvaných standardech dopravní obslužnosti. Tedy systému, který nejen Kladeňákům snižuje kvalitu cestování a obslužnost hromadné dopravy odebíráním linek, pokud nebude vyplaceno náležité výpalné. (Mimochodem existují obce, kde kvůli tomu přestaly jezdit vlaky a kde nezastavují autobusy, prostě tudy projedou. To je pro ilustraci také ten krajem určený dopravní standard…) Není přece možné přistoupit na něco, co je naprosto špatně, přivřít oči a spokojit se s kompromisem, který bude nakonec „jenom“ trochu špatně. Přistupovat na věci budeme pouze, když budou zcela správně!
Bohužel už nemohu brát zcela vážně ani zástupce petičního výboru Jana Mourka, kterému za „kulatým stolem“ po zhruba roce kraj neslíbil nic víc, než posílit jednu linku a využít více kloubových autobusů s větší kapacitou, ale zároveň jinou linku omezit. Následně si pan Mourek pochvaluje vstřícné kroky ze strany Středočeského kraje. Mrzí mě, že se k obdobným věcem vůbec aktivisté propůjčují, protože se znovu potvrdilo, že za „kulatým stolem“ s lidmi jako je krajský radní Borecký (STAN), který zcela evidentně porušuje zákon a dávno by vůbec neměl rozhodovat o středočeské dopravě, nic nevyřeší a nemůže nic přinést. Znovu opakuji, že Kladno je svébytné město a nikdo si nebude brát jeho obyvatele za rukojmí. A také připomínám, že město Kladno nic neomezilo, naopak autobusové linky bezodkladně nahrazovalo a posilovalo. Protiprávně dopravu omezil kraj a tomuto jednání se musíme všemi dostupnými prostředky bránit, což také činíme a činit budeme.
Na železnici se zase dějí věci…
Dalším nápadem, za kterým stojí místní výtečníci z uskupení Piráti a STAN v čele s paní zastupitelkou Gamanovou a její souputnicí senátorkou Šípovou, je petice řešící zachování staré nádražní budovy. Mohl bych tu zdlouhavě vysvětlovat, že se nejedná o památkově chráněný objekt nebo opakovat slova investora projektu modernizace železniční trati o chatrném stavu budovy. Pokusím se to urychlit. Všichni odborníci, s nimiž jsem mluvil, se shodují, že nejlepším řešením je stavba nové moderní nádražní budovy, která bude odpovídat dnešním požadavkům cestujících, novým dispozicím nádraží, bude účelná, levnější a energeticky efektivní.
Ale paní Gamanová, Šípová a obdobní exotičtí jedinci, bez ohledu na to, že je rok 2024 a bez ohledu na to, co tato doba přináší a potřebuje, chtějí za každou cenu zachovat starou budovu, která je před zřícením, není žádnou vzácnou památkou a na nové nádraží se ani nehodí.
Dostaly se mi do rukou první návrhy a vizualizace možné podoby nové nádražní budovy. (níže v galerii) Posuďte sami, co je za vás lepší varianta. My s kolegy budeme prosazovat vývoj, naše město si jej zaslouží. Proto podpoříme výstavbu nové budovy.
Slovenského psance jsme vyhnali z ČR, v Německu ho vítali potleskem
Opět odbočím i na téma hokeje, i když tentokrát z trochu jiného pohledu. Jistě jste zaznamenali „kauzu Hudáček“. Tento vynikající slovenský brankář podepsal na Kladně smlouvu a strhla se neuvěřitelná lavina nátlaku a nenávisti. A proč? Protože vloni hrál za Astanu v KHL, tedy za kazašský klub v de facto ruské soutěži. To dnes u nás stačí k tomu, aby se strhla mela nenávisti vůči jeho osobě ale i vůči kladenskému hokejovému klubu, potažmo jeho slavnému majiteli. Ten nakonec pod tlakem po pouhých dvou dnech gólmanovi smlouvu zase rozvázal. Ve veřejném prostoru se pak dokonce objevily spekulace, že za tímto krokem Jaromíra Jágra snad měl být nátlak ze strany města. Chtěl bych zdůraznit, že s kolegy ve vedení města vůbec nemluvíme do toho, jaký hráč by tady měl či neměl být. To je věc managmentu A-týmu. Z města nikdy žádný nátlak nevzešel, ba naopak. Narovinu říkám, že mi jeho angažování nevadilo. A s kolegy a mými náměstky jsem se shodl na tom, že bychom smlouvu s gólmanem Hudáčkem, když už byla podepsána, nerozvazovali.
K tématu se také z ničeho nic objevil příspěvek hejtmanky Peckové (STAN), která srdečně ocenila fanoušky, kteří chtěli zápasy Kladna bojkotovat (byť s jsem s nimi nesouhlasil, byla to jejich volba). K vlastnímu zviditelnění najednou začala komentovat kladenský hokej, ale když měla v minulosti dát přislíbenou dotaci na zimní stadion, aktivita jí scházela. V tomto ohledu je potřeba zopakovat, že město Kladno je největším přispěvatelem klubu a nedovolí si mluvit do toho, kdo má za Rytíře hrát a kdo nikoliv. A hejtmanka kraje, který klubu přispívá zlomkem toho, co by mohl a co dává město, bude v podstatě Jaromíru Jágrovi říkat, co má dělat? Přijde mi to od ní zhruba obdobně pitomé, jako slavný výrok paní Pekarové Adamové, abychom si kvůli drahým energiím vzali další svetr.
Třešničkou na tom všem je fakt, že Julius Hudáček zanedlouho po „vyhnání“ z Česka zcela bez problému podepsal smlouvu v Německu, kde lidé po skvělých výkonech skandovali jeho jméno. Stejně tak se v Americe málokdo pohoršuje nad tím, že v NHL hraje více než padesát Rusů. A my jsme tady nenávistně kastovali s jediným efektem, že se všichni hádali a hokejové Kladno v kritické situaci přišlo o nejlepšího brankáře, který byl v danou chvíli na trhu.
Na závěr musím přiznat, že je mi opravdu smutno z toho, jak v Česku vládne prapodivný nesourodý slepenec jenom proto, aby se k vedení nedostali vítězové voleb. Sleduji jednání ohledně korespondenčních voleb, pravděpodobně jedno z mála záchranných lan této vlády. Je alespoň vidět, jak moc je důležitá pro politiky, kteří by se jinak do poslanecké sněmovny parlamentu nedostali.
Po nedávné televizní diskuzi mezi Mikulášem Peksou (Piráti) a předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou jsem se musel zamyslet, v jaké době to vlastně žijeme a jaké odtržení od reality zažíváme, když předsedkyně komunistů mluví rozumněji než zástupce vládní strany v europarlamentu. Obávám se, aby piráti v budoucnu nesehráli ještě horší roli, než sehrála komunistická strana. S překvapením i zděšením jsem totiž zjistil, že paní Konečná smýšlí ohledně paskvilního Green Dealu obdobně, jako já – pravicový politik. To je hrůzostrašné zjištění. Poté si vzpomenu, že o našich životech a celém chodu České republiky rozhodují ministři vládních stran, které by ve volbách neměly ani pět procent… V tomto státě je nepochybně něco úplně špatně. A dokud ve vládě nebudou jen ty nejsilnější strany a vítězové voleb, tak se obávám, že se tento šílený propad nikdy nezastaví.
Za sebe a své kolegy vám ale mohu slíbit, že budeme zvyšovat kvalitu života v našem městě. Věřím, že Kladeňáci jsou na své město hrdí a my uděláme maximum, abychom se se všemi negativními jevy dokázali poprat.
Mgr. Milan Volf,
předseda Volby pro Kladno a primátor Statutárního města Kladna
Text byl otištěn v měsíčníku Kamelot - únor 2024.
