Vyšší platby i problémoví noví sousedé. Město opět mění pravidla pro přidělování městských bytů

Datum: 
Čtvrtek, 16 Červenec, 2020

V minulém čísle jsme uveřejnili arogantní rozhovor statutárního náměstka Kutila s nájemnicí městského bytu. Vaše reakce a nové podněty bohužel ukazují, že takové jednání nebylo výjimečným excesem pana náměstka. Jeho vize vytváření sociálního bydlení díky nově schváleným Pravidlům hospodaření s byty v majetku statutárního města Kladna navíc nabírá na plné síle. Pokud si však někdo představuje, že pod pojmem sociální bydlení město nabízí levné nájemné, šeredně by se spletl. Nájemné a nová pravidla jsou pro nové uchazeče nastavena tak, aby žadatel především dosáhl na maximální státní podporu v podobě různých sociálních příspěvků určených na bydlení. Radní tuto praxi podpořili novými pravidly, podle kterých již není nutné ani prokazovat příjmy. Stačí, kdy dámy z Člověka v tísni, které zároveň rozhodují jako členky bytové komise o přidělování bytů, vypočítají žadateli jeho šanci získat všemožnou státní sociální podporu. Město se tak jednoznačně zařadilo mezi tzv. obchodníky s chudobou.

Město Kladno má ve svém bytovém fondu bezmála dva tisíce bytů. Jejich nájemníci si musí od ledna sáhnout hlouběji do kapsy. Vedle mnohem dražších poplatků za odpady a vodu, zdražilo město výrazně i platby za nájem městských bytů. Aktuálně si nájemníci stěžují i na obří nedoplatky převážně za teplo, které jim nedokáže nikdo vysvětlit. Prý byla asi větší zima...? Statutární náměstek Kutil obhajuje všudypřítomné zdražení jako nezbytné, primátor Jiránek uvedl, že původní nájemné prý nepokrylo ani nutné opravy, natož větší zásahy. To je ale podle lidí pohybujících se v tomto oboru holý nesmysl.

Hra s čísly

Město je majitelem bytů, nesplácí žádné hypoteční úvěry na jejich pořízení, historicky hradilo větší investice pomocí dotací (např. Meta) nebo úvěrů (např. okna do věžových domů). Do samotných bytů v drtivých případech nijak neinvestuje, jako je tomu u komerčních pronajímatelů. Město neplatí ani daň z nemovitosti a je na rozdíl od komerčních pronajímatelů osvobozeno od daně z příjmu. Oslovili jsme proto předsedu jednoho kladenského SVJ, které sdružuje majitele ani ne 50 bytových jednotek a zeptali jsme se ho na argument primátora Jiránka, že původní nájemné 68,39 Kč/m2/měsíc, případně 56,10 Kč/m2/měsíc nestačilo ani na pokrytí nutných oprav: „Není možné, aby jim takto vysoké nájemné nepokrylo náklady na údržbu městského bytového fondu. Vždyť doposud vybírali více jak dvojnásobek toho, co platíme do fondu oprav my. Podle nových sazeb je to víc jak trojnásobek. My hradíme roky pouhých 25 Kč/m2/měsíc. Několik městských domů jsem měl možnost navštívit a s naším domem se to nedá srovnat. Kam ty peníze tedy jdou? Navíc jsme malé společenství, takže se nás na opravy neskládá mnoho. Přesto máme novou zateplenou fasádu, nová okna, stále čisté vymalované chodby s novým linem, opravenou střechu. Letos doplatíme úvěr na nové výtahy. A na účtu máme neustále kolem jednoho, až dvou milionů korun na možné třeba i neplánované výdaje. Chápu, že SBF (městská společnost spravující bytový fond) má nějaké provozní výdaje, které my nemáme, třeba na zaměstnance, ale nevěřím, že příjmy z nájmu nepokryjí ani nutné opravy. Odhadem vybírali ročně na nájmu kolem 100 milionů? A nepokryje to ani nutné výdaje? Buď pan primátor neříká pravdu nebo je hodně velká chyba v těch výdajích, a pak je třeba se jim podívat na zoubek,“ říká předseda malého SVJ.

Jen krátce připomeňme, že původní základní sazba vzrostla z 56,10 Kč/m2/měsíc na 82 Kč/m2/měsíc. To je o více než 45 %, přestože zákon říká, že nájemné může majitel zvýšit během posledních tří let maximálně o 20 %. Město vedle základní sazby 56,10 Kč pronajímalo byty i za zvýšené nájemné 68,39 Kč. Toto nájemné uplatňovalo například při přidělení bytu lidem mimo výběrová řízení nebo v případě potřeby partnerských organizací. A právě z této zvýšené sazby je vypočítána nová základní sazba tak, aby byla přesně splněna legislativou nastavená maximální dvacetiprocentní hranice zvýšení nájmu. Upozorňujeme proto městské ná jemníky, že kdokoliv měl doposud nájemné se základní sazbou 56,10 Kč, je pro něj nová sazba 82 Kč nezákonná a má právo požádat o její úpravu na maximální možnou částku 67,32 Kč m2/měsíc. Pro žadatele mimo režim výběrových řízení a pro partnerské organizace nově nahradila původní sazbu 68,39 Kč sazba 145 Kč. Tato sazba je i maximální částkou, kterou může žadatel o nájem nabídnout ve výběrovém řízení. Zvýšená sazba se tedy navýšila o více než 110 %. Ne náhodou pracuje kladenský úřad práce při výpočtech sociálních dávek na bydlení s velmi podobnou částkou 144 Kč. Zvýšená sazba v městských bytech je tak vlastně ještě o korunu vyšší než obvyklé nájemné na Kladně. Vzhledem k tomu, že se jedná o sazbu pro nové nájemníky, nevztahuje se na ni žádné zákonné omezení a radní si můžou její výši určovat, jak chtějí.

Městské byty prioritně pro sociálně slabé rodiny?

Vedle snižování životní úrovně vyššími výdaji, dělají opět nájemcům městských bytů starosti i problémoví sousedé. „Když na Kladně nemohly být vyplácené doplatky na bydlení, tak se poměry v domě zklidnily. Nestěhovali se sem žádní noví nájemníci, kteří by dělali bordel. Někteří se i odstěhovali. Teď je to přesně naopak. S každou novou početnou rodinou si říkáme, že už to nemůže být horší a bohužel může. Co vím od kamarádky, tak v Metě jim neustále musejí dělat deratizace. Ta situace už je pro normální lidi neúnosná. Co ale chceme, když v bytové komisi sedí dámy z Člověka v tísni,“ stěžuje si na situaci obyvatelka rozdělovského věžového domu Ivana. Zástupci Člověka v tísni při tom často poskytují oficiální poradenství sociálně slabým rodinám. Jen od města Kladna dostávají na svoji činnost dotaci bezmála milion korun ročně. Pokud stejní lidé nebo jejich kolegové ze stejné místní pobočky rozhodují i o přidělování bytů, přijde nám to jako jasný střet zájmů. V každém případě podrobně znají systém počítání bodů a mohou svým klientům, ale i kolegům velmi dobře poradit, jakou částku vzhledem k ostatním kritériím mají jejich klienti ve výběrovém řízení nabídnout. Při žádosti bez výběrového řízení je dokonce čistě na komisi, koho doporučí Radě města jako vhodného nájemce bytu a koho ne. Preferenci sociálně slabých zájemců odpovídají i nová pravidla pro přidělování bytů. Podle Kutila bylo jejich důvodem zrovnoprávnění podmínek pro všechny zájemce.

Jak ale zájemce s nižšími příjmy nebo v hmotné nouzi doloží dostatečný příjem k hrazení jím nabízeného nájemného obálkovou metodou? Jednoduchým výpočtem zjistíme, že prezentování městských nájmů jako levného bydlení je velmi zavádějící. Jen holý nájem u bytu 2+1 (62m2) je bezmála 9 tisíc korun, se všemi službami a platbami za energie běžně dosahuje 14–15 tisíc korun měsíčně. Jsou žadatelům započítány i možné budoucí sociální dávky, které se váží na konkrétní byty? Dosud to pravidla neumožňovala. Nová pravidla však už s tímto model otevřeně počítají: „Pracovník oddělení bytové politiky u žadatele, který se umístil na prvním místě provede výpočet, zda má žadatel dostatečný příjem pro placení nájmu případně na základě dostupných materiálů provede výpočet, zda má žadatel možnost získat příspěvek na bydlení během následujících 60 dní od případného uzavření smlouvy o nájmu bytu.“

Bytový fond města při tom nemá primárně sloužit jen sociálně slabým občanům. To považujeme za diskriminační a výhledově velmi krátkozraké řešení. Nabídkou bytového fondu má město podpořit příliv mladých, vzdělaných lidí, lidí z chybějících profesí apod. Ti mu pomohou vytvářet příjemné prostředí, město, ve kterém se dobře žije, ne lidé dlouhodobě žijící ze sociálních dávek. Většina z nás ví, jaké starosti s sebou nese sousedství s problémovými nájemníky, kteří nemusejí ráno vstávat do práce. Jakákoliv snaha o nápravu je odměněna přívalem sprostých slov a urážek. Strážníci ani policisté jim nebudou stát celou noc za dveřmi, aby je usměrňovali. Hluk, nepořádek, absolutní bezmoc... Jak dlouho vydrží bezproblémoví nájemníci, než se raději odstěhují? Městu to ale nevadí, vysoké nájemné za sociálně slabé hradí stát, co víc si přát...